I dobře navržený pasivní dům je dražší než klasický dům. V Německu se uvádí zvýšení nákladů o cca 8 %. Vzhledem k tomu, že standard běžného českého domu je kvalitativně nižší, tak v našich podmínkách vychází zvýšení o cca 15–20 % i více. Rozumí se tím cenový rozdíl mezi domem při provedení v pasivním standardu a totožným domem, který splňuje jen současné minimální požadavky normy na tepelnou ochranu budov. Pokud je zvýšení vyšší, signalizuje to většinou špatný návrh nebo nepřiměřené použití aktivních technologií. Často také stavebníci podléhají reklamám na různé "zázračné" technologie, přičemž existují levnější řešení. Za určitých předpokladů je možné postavit pasivní dům levněji než klasický. Podmínkou je užití různých netradičních materiálů, jednoduchých a chytře použitých technologií, což vyžaduje zkušeného projektanta s praxí a se znalostí cen.
Otázka návratnosti zvýšených nákladů: Pokud kupujete auto a volíte mezi mercedesem a trabantem, řešíte otázku návratnosti nákladů? Prostě víte, že kupujete kvalitu, která vám bude dlouho a dobře sloužit. Tak je to i s pasivním domem. Nejenom, že získáte kvalitu ve formě vynikajícího vnitřního prostředí s čistým vzduchem a tepelnou pohodou, ale i radikální snížení provozních nákladů na vytápění.
A co pomoc státu? Je otázka, zda má stát zasahovat i do těchto oblastí a deformovat tržní prostředí. V současné době je podpora státu směrována na užití jednotlivých úsporných technologií – u rodinných domů zejména solárních kolektorů, fotovoltaických kolektorů, a to jak přímou podporou, tak prostřednictvím výkupních cen. Je to jistě vítaná podpora, ale určitě správnější by bylo dotovat výsledek bez ohledu na to, jakým způsobem se úspor dosáhne.
Při rozhodování si můžete pomoci otázkou, čemu chcete dát přednost: je lepší malý a kvalitní dům, nebo velký a mizerný?
